Nous nous promenons...

  Dnes jsem s Adámkem tvořili...skládali jsme cca 20 origami albatrosů. Budou to jmenovky na svatební stůl kamarádky. Hlavou mi tiše plynula vzpomínka na vlastní svatbu, jsou to hezké okamžiky... . 

Venku lilo jako z konve, takže to byla ideální indoor činost. No a jak už to těch pár posledních týdnů chodí, zase vysvitlo sluníčko. Vyrazili jsem tedy v pozdním odpoledni na kraťoulinkou procházku na konec města (že ho máme tak daleko :D). Kdybych neměla noční můru z klíšťat a strach z pavouků, podlehla bych romantice a váleli bychom se všichni v trávě. 

A tak jsme zůstali jen u kouzla odkvetlých pampelišek, jedení šťovíku pochcaného od žab (jedli jsme jen lístky až nahoře, to by mě zajímalo jak to ty žábáci zvládnou :D) a focení krásného kvítí.